V logice vztah mezi premisami (předpoklady) a závěrem (důsledkem) v tzv. platném úsudku: závěr logicky vyplývá z premis, když nemůže nastat situace, že premisy jsou pravdivé a závěr nepravdivý. Např. „Jestliže prší, pak je mokro“ a „Prší“, tudíž „Je mokro“. Obecné schéma platného úsudku, jehož premisami jsou výroky A₁, A₂, …, A_n a závěrem výrok B, je výraz A₁, A₂, …, A_n .·. B, kde n ≥ 0. Definice l.v. je sémantická a má důsledky, které nemusí být přijatelné v pragmatické rovině:

1. platný úsudek může mít pouze závěr (n ≥ 0), kterým pak musí být vždy pravdivý výrok, tj. ↗tautologie, např.: .·. a = a, .·. prší n. neprší;

2. jsou-li premisy sporné (↗logický spor), pak z nich logicky vyplývá jakýkoli výrok, např.: prší, (a zároveň) neprší .·.1 + 1 = 3;

3. l.v. je reflexivní vztah, tj. každý výrok logicky vyplývá sám ze sebe (např.: dnes je neděle .·. dnes je neděle), což je jistě na úkor přesvědčivosti úsudku;

4. l.v. je monotónní vztah ‒ v platném úsudku lze přidat libovolnou premisu a úsudek zůstává platný (např.: 1 + 1 = 3 .·. každá matka je žena);

5. l.v. je však současně nutným vztahem mezi premisami a závěrem, nemůže tedy jít jen o nahodilé ,seskupení‘ pravdivých výroků (např.: mezi výroky „24. 12. 1999 je pátek, sníh je bílý, Praha je hlavní město ČR“ není vztah l.v.);

6. l.v. je obecným vztahem v tom smyslu, že formu jednou prokázaného platného úsudku již není třeba ověřovat – zaručuje ,jednou provždy‘, že při libovolně obměněném obsahu té formy bude při pravdivých premisách zaručena pravdivost závěru (např. platný úsudek „Každý člověk je smrtelný; Sokrates je člověk; tudíž Sokrates je smrtelný“, zůstává platným i pro různé změny, např. „Každý člověk je smrtelný; Alík je člověk; tudíž Alík je smrtelný“ n. „Každý řidič je abstinent; Karel je řidič; tudíž Karel je abstinent“).

L.v. je tedy garantováno stavbou, případně i obsahem výroků tvořících úsudek; např. z předpokladu „a je červené“ logicky vyplývá závěr „a je barevné“, ačkoliv stavba obou výroků to (v klasickém smyslu) nezaručuje. L.v. je v lingvistice součástí ↗formální sémantiky. Viz také ↗entailment, ↗sugerovaný závěr.